Archiv pro štítek: povídka

Oholit, nebo žít #movember?

Seděl ve vaně, s pěnou na holení na tváři, díval se na sebe do zrcátka a vzpomínal na svoje dětství, kdy trávil letní prázdniny na venkově. Vůně pěny mu vždy připomněla rána, kdy pozoroval dědečka při holení. Děda věděl, že … Pokračování textu

Rubriky: povídky, takhle mi tu žijem | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Probudil se jako hadrový panák.

Probudila ho váha psa, ležícího na jeho nohách. Pokusil se vstát, ale zjistil, že je zkroucený do nepřirozené polohy. Dolní polovina těla je otočena vpravo, horní vlevo. „Takhle přeci leží lidi, po dopadu na zem, když vyskočí z okna.“, zauvažoval. … Pokračování textu

Rubriky: povídky | Štítky: | Napsat komentář

Tlačítko pro chodce

Stál na kraji chodníku a pozoroval červeného panáčka na semaforu, na druhé straně ulice. Je to poměrně frekventovaná silnice, ale když pospíchal, přebíhal po přechodu na červenou. Dnes nikam nechvátal. Dnes si vychutnával jedny z posledních slunečních dnů, kdy slunce … Pokračování textu

Rubriky: povídky | Štítky: , , , | Napsat komentář

Vždyť tma je tak krásná

Ven už vycházel jen za tmy. Už si ani nepamatoval, kdy se to stalo. Kdy nastal ten okamžik. Kdy se rozhodl, že bude vycházet ven jen v noci. Jediné, co si pamatoval, byl den, kdy poprvé vyšel ven v noci … Pokračování textu

Rubriky: povídky | Štítky: , | Napsat komentář

Od vlaku k vrátnici, je cesta tak krátká, jak dlouhá je myšlenka.

Už když vystupoval z vlaku, ovanul ho studený vítr v otevřených dveřích, který začal vnikat do vlaku z nástupiště. Opatrně seskočil ze schůdků na zem. Opatrně, aby neuklouzl, jako nedávno, když vlak zastavil mimo vyvýšené místo nástupiště. Proklel strojvedoucího až … Pokračování textu

Rubriky: povídky, takhle mi tu žijem | Štítky: , , , , , | Napsat komentář