Opravdové píchání!

Moje poprvé, bylo někdy kolem osmnáctého roku života. Už tenkrát se mi to hrozně líbilo a vždy jsem se zájmem pozoroval někoho, kdo už měl svoje poprvé za sebou. Již tenkrát jsem věděl, že to chci také.

Moje poprvé jsem si dělal sám! Předtím jsem vyzkoušel několik technik, ale žádná nebyla ta správná. Buď to dlouho nevydrželo, nebo to bolelo, prostě to nebylo ono. Až jednoho dne, jsem vyslechl rozhovor, ze kterého jsem pochopil správnou techniku. Sehnal jsem všechny pomůcky a rozhodl se, že to vyzkouším. Nebylo to dvakrát příjemné, ale výsledek se dostavil. Bylo to tam! Samozřejmě jsem se hned musel pochlubit kamarádům. Koukali na mě jako na blázna, nikomu se do podobného zážitku nechtělo.

Jak roky přibývaly, začal jsem s tím mít problémy. Ani ne fyzické, jako psychické. To znamení jsem si stále s sebou nesl. Kdo to věděl, chtěl vědět co to mělo znamenat. Asi nejhorší bylo, když se moje malé děti začaly zajímat o význam a proč jsem to tenkrát udělal. Dětem nemá cenu lhát a tak jsem jim řekl pravdu. Starší syn tenkrát prohlásil, že až bude velký, taky to chce vyzkoušet. Dnes už mohu potvrdit, že vyzkoušel, ale rovnou na profesionální bázi, ne jako já sám doma samotinký. Mladšímu jsem dokonce, v zápalu euforie, chtěl poprvé zaplatit. Naštěstí měl víc rozumu než já, když prohlásil: „To by nás doma maminka nepochválila!“ Přitom věděla kam jdeme a jaké nebezpečí tam na nás číhá.

A potom zase čas plynul jako voda v řece. Dny, měsíce, roky a roční období se pravidelně střídala, jako listy v kalendáři, až nastala chvíle, kdy jsem si řekl: „Tak a teď to chci zkusit od profesionála!“ Protože jsem znal člověka, který se tímto zabýval, s důvěrou jsem se na něho obrátil. Vysvětlil jsem mu svoje potřeby, nápady a návrhy a on mi sám navrhl řešení. Několikrát jsme jeho návrh konzultovali, radili se o detailech, až jsem byl plně spokojen. Zbývalo jen domluvit datum a čas provedení. Těšil jsem se jako malý kluk, že konečně prožiji své poprvé v rukou odborníka.

Nastal Den D, kdy k tomu mělo dojít. Hned po práci jsem vyrazil ke kamarádovi, protože provedení mého poprvé si vyžadovalo delší přípravu a samotné provedení, také nebylo časově jednoduché. Nehledě na skutečnost, že ač jsme o sobě věděli mnoho ze svých zájmů, face to face jsme se viděli poprvé. Pozorovat Luďka při práci, je opravdový zážitek. Chvíle soustředění se střídají se zajímavým vyprávěním z různých oblastí jeho života. Celodopolední sezení mě utvrdilo ve správnosti rozhodnutí, svěřit se do jeho rukou. Luděk není jen umělec, řemeslník, báječný člověk, ale hlavně kamarád, který rád přijme výzvu a nepřestane, dokud nepadne únavou on, jeho ruka, přístroj, nebo samotná oběť, která si to všechno vymyslela. Já, Luděk, ruce i přístroj, jsme vydrželi až do konce.

Někdo již možná tuší, někdo poznal, ale kdo stále neví, tak ještě jedna malá nápověda.

IMG_0220-0
Luděk při práci

IMG_0222-0
A moje první tetování

Již teď je jasné, že toto tetování nebude poslední. Snad mohu prozradit, že Luďkovou rukou vzniká nový, originální návrh mého tetování. Jestli vše dopadne tak, jak si oba představujeme a já věřím, že ano, tetovat se bude na konci února.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Opravdové píchání!

  1. Wow, toto jsem netušila! To je skvělé. Mám ráda ruce s obrázky 🙂

  2. vonrammstein napsal:

    Jojo, je to droga 🙂 Málokdy zůstane u jediný 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s