Jak se to vypíná!? – Vzpomínky na vesnici IV.

Babička si k důchodu přivydělávala jako uklízečka v blízkém ACHP (Agrochemický podnik). Dnes už dávno neexistuje, budiž nám tedy, všechny lumpárny, které jsme tam jako kluci prožili, dávno odpuštěny. 🙂 Každý den, jsme chodili za babičkou. Tenkrát se ještě na vesnici dodržovala pracovní doba a po 16hod., byste zde nenašli ani nohu. Byl to pro nás hotový ráj!

Směli jsme si hrát v kancelářích. Většina jich nebyla uzamčena, takže jsme co chvíli, prozkoumávali jinou. V odpadkových koších jsme nacházeli nejrůznější poklady. Asi nejvíce nás fascinovali sjetiny z počítače. Tehdy to pro nás byl nerozluštitelný kód! 😮 Co bylo vyhozeno, to jsme si mohli vzít. Pročítali jsme sjetiny a hledali tajemný kód. Že se jednalo o účetní položky různých chemikálií, nám vůbec nevadilo. Představovali jsme si, že jsou to tajemná poselství mimozemských civilizací a my se je snažíme rozluštit. Elektronkové kalkulačky, elektrické psací stroje, mechanické psací stroje, zkrátka kancelářské potřeby byly všude. Co šlo zapnout a bylo funkční, to jsme museli vyzkoušet. Že jsme neznali jejich funkce, nevadilo, důležité bylo, že se to hýbalo, blikalo, vydávalo zvuky a občas se nám podařilo na nich i něco vytvořit. Ale to nejlepší na nás čekalo venku!

Vyřazené a nefunkční stroje, pro nás měli kouzlo tajemna a dětských představ, jak, který funguje. I když dávno byly mimo provoz, my jsme si v jejich kabinách a útrobách představovali, že je ovládáme. S jejich pomocí jsme bojovali proti všem nepřátelům, s jejich pomocí jsme byli neohroženými hrdiny silnic a dálek. Ve vyřazené cisterně jsme měli bunkr a z poklopu otáčecí hlaveň tanku. V polorozpadlých kabinách nákladních vozidel, jsme zažívali první zkušenosti s mechanickou převodovkou. I když jen na sucho, pocit, když ozubené soukolí, na první pokus, zapadlo do správné polohy, byl k nepopsání. Někdy se nám podařilo najít odemčené i zcela nové stroje. Jeřáb, který měl zvednuté rameno, jej měl druhý den na zemi. Jak se to mohlo stát? Vada stroje? Ne, jen dětské nenechavé ručičky, které musely zkusit zmáčknout každý knoflík, pohnout každou páčkou! 😉 Zvednutá korba sklápěčky se také sama sklopila do jízdní polohy.

Největším a jestli si dobře pamatuji, posledním zážitkem, bylo nastartování nákladního vozidla IFA. Tehdejší nákladní vozidla, ale i jiné stroje a vozidla, měla jednotnou spínací skříňku tzv. Bošárnu.

Spinaci_skrinka_PAL.,_Cesky_vyrobek_,JAWADILY_m

Kdo vlastnil klíč správný FAB klíček, dokázal takový stroj nastartovat. Nebyli by to zvídavé dětské ručičky a chytré hlavičky, aby nenašly náhradní řešení. Prostě už tenkrát nás lákala možnost, abychom sami dokázali nastartovat náklaďák! Tak dlouho jsme hledali něco, co by nahradilo správný klíč a co by IFU dokázalo nastartovat. Zkoušeli jsme do spínací skříňky zastrčit všechno, o čem jsme si mysleli, že by pomohlo oživit stroj. Až jednoho dne se kontrolky rozsvítily! Kouzelným proutkem se stala závlačka o správné velikosti! 😀

zavlacka

Že se rozsvítily kontrolky, ještě nic neznamenalo. Po vytažení závlačky, zase všechny zhasly. Museli jsme zjistit, jak se náklaďák startuje! Odbornou pomoc jsme našli u staršího bratránka, který tou dobou studoval zemědělské učiliště. Nenápadně jsme z něho vytáhli, jak se náklaďák startuje. Chybou bylo, že jsme se také nezeptali, jak se motor vypíná. To jsme však zjistili pozdě. Druhý den, vybaveni odborným návodem, jsme opět vyrazili za babičkou do práce. Kanceláře nás nezajímali. Nejprve jsme obhlédli terén, jestli je čistý vzduch a pak zamířili rovnou k náklaďáku. Chvilku jsme předstírali, že cestujeme autem kolem světa. Nakládali a vykládali, couvali a popojížděli. A pak to přišlo!

Zasunout závlačku do spínací skříňky, počkat, až se rozsvítí všechny kontrolky, zkontrolovat, jestli je vyřazena rychlost, vozidlo zabrzděno a pak stisknout správné tlačítko. IFA se několikrát otřásla, s výfuky vyšel oblak černého kouře a motor nastartoval! Dokázali jsme to! Byli jsme na sebe pyšní! Teď už jen motor vypnout, než si někdo něčeho všimne. Žádné tlačítko na vypnutí motoru jsme nenašli! 😮 Vytáhli jsme závlačku ze spínací skříňky, v domnění, že motor zhasne, jako u osobáku. Omyl, v ruce jsme drželi kouzelnou závlačku a motor běžel dál! 😮 To už si nás všimla babička. Vyběhla z kancelářské budovy a křičela na nás, ať to okamžitě vypneme. My na ni na oplátku křičeli, že bychom rádi, ale nevíme jak. „Doběhněte jeden pro Petra, ať to přijde vypnout a druhý hlídejte, ať se to nerozjede! Hlavně ať se to nedoví děda!“, křičela za bratránkem, který utíkal pro bráchu. Já zůstal hlídat nastartovanou IFU. Kdyby se chtěla rozjet, tak bych s tím stejně prd udělal. Klepal jsem se strachy a počítal minuty, kdy se objeví pomoc.

Ta se objevila po deseti nekonečných minutách. Bratránek se jako profík vyšvihnul za volant a umlčel vzteklý náklaďák. Babička nás všechny vypohlavkovala za bránu ACHP a s výkřikem: „Už vás tady nikdy nechci ani vidět!“, za námi ještě hrozila svojí pěstičkou. Jak jsme ji zmizeli z dohledu, padli jsme do trávy a smáli se jako blázni. Ne z toho, že bychom měli z babičky legraci, ale z toho, že jsme dokázali ovládnout věc, o které jsme si do té doby mysleli, že ovládat ji mohou jen dospělí a děti si v ní mohou, maximálně hrát.

Byla to pro nás krásná a bezstarostná doba. Tomu, kdo za nás měl odpovědnost, jsme připravili nejednu kritickou minutu. Ale to jsme si tenkrát vůbec neuvědomili. Takové poznání přichází až s léty, až s příchodem vlastního potomstva. 😉 😀

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Jak se to vypíná!? – Vzpomínky na vesnici IV.

  1. Dejv92 napsal:

    A u náklaďáků jsi vydržel dodnes 🙂 škoda že v dnešní době (-12 let) už není skoro možné… a to ani na venkově 😦

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s