Rodinná viróza!

Když v domácnosti bydlí více členů, stačí jedna zatoulaná kapička rýmičky a během několika dní, je z toho řetězová reakce. A čím víc členů různého věkového složení domácnost má, tím déle se viróza mezi nimi točí a různě mutuje. Ale jednoho krásného dne, když je posmrkáno několik kilogramů papírových kapesníků, vypity desítky litrů čaje, projedeno x-set korun v různých vitamínových a podpůrných prostředcích, odpadkový koš přetéká slupky od pomerančů, citrónů, grapefruitů, kiwi a jiného ovovce, obsahujícího nadměrné dávky vitamínu C, je viróza pryč.

Prostě se rozhodně, že už ji to u vás nebaví a začne si hledat nového hostitele. Nejvhodnějším místem je prostředek MHD, nebo jiné, kumulované, shromaždiště lidí. Čím víc lidí, tím větší šance, že nikdo nezůstane ušetřen, že žádný bacil nepřijde vniveč. Lidé se musí v prostředku MHD držet tyče, jak to přikazuje Přepravní řád a nemají čas, dávat si ruce způsobně před pusu, aby nešířili kapénkovou infekci, natož, aby v ruce měli třeba ještě kapesník, jako prostředek k zachycení bacilů. A když už to stihnou a pšíknou si do dlaně, tak se stejně potom té tyče chytí. Že? 😉

Do naší domácnosti se bacil většinou dostane s Romčou, nebo Denisem, kteří ponejvíc cestují pražskou MHD. Ale nechci to shazovat jen na ně, mi ostatní chodíme minimálně do obchodu, kde si svůj bacil, klidně chytneme sami. 🙂 S virózou již zápasí Denis (dostal se na vyšší level, od lékaře má předepsány antibiotika!), začíná Romča s Petrou (#SkoroSnacha) a jak se dnes ukázalo, svůj první boj s virózou, ve svém kratinkém životě, začíná bojovat Kubík. My dospělí to nějak zvládneme, musíme, ale náš malý brouček, ten neví co se děje. Začíná pšíkat, hůř přes den spal. Večer se raději ani nekoupal. Zatím mu chutná. Chuť k jídlu je dobré znamení. 🙂 Snad se nám podaří jeho začínající virózu rychle zastavit, aby jeho tělíčko, co nejméně trpělo.

#mojezlato a já se zatím držíme. Jak dlouho? To je otázka! 🙂

Jak by řekl neznámý internista: „Vitamíny, vitamíny a ještě jednou vitamíny! A také otužovat, otužovat a zase ještě otužovat! Možná ještě pohyb na čerstvém vzduchu a hlavně, hlavně čerstvý vzduch doma!.“ Takže? Bojujte, nepodléhejte panice hned při prvním zakašlání a zkuste se vyvarovat míst, kde šíření kapénkové infekce je víc než jisté. Zatím ještě nejsme jako Japonci, nebo Číňani, kteří se nestydí chodit s rouškou přes obličej. 😉

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s