Devatero řemesel!

Byl pátek a já se těšil, že bude v práci klid. Pátky bývají klidnější. Již není tolik zboží, tak i třídění na centrálním HUBu je rychlejší a my (řidiči), se dřív dostaneme na svá depa a tudíž i domu. 😉

Nechval dne před večerem.“, otřepané heslo, které pořád platí! Při příchodu do práce, se nejprve zastavím na Cargo dispečinku, jestli už mají připravenou poštu, abych ji odnesl (1) na Parcel dispečink, kde bude roztříděna na jednotlivá depa. Poštu dispečer neměl připravenou. Prohlásil, že ji odnese sám.

Pozdravil jsem Parcel dispečery a pokračoval napříč halou, abych se podíval, kolik zboží je již naloženo v návěsu, kolik ještě přijede kurýrů a jestli skladníci, kteří nakládají návěs, nepotřebují pomoc. Když je zboží hodně, pomáhám jim, v nakládce a rovnání balíků do návěsu (2). Stejně musím čekat, dokud nepřijede poslední zboží a čas tak rychleji uteče. Jak se blížím k nakladači (pás, po kterém se pohybuje zboží, je skenováno do systému a pokračuje dále do návěsu), vidím, že je kolem počítače shromážděno nějak moc lidí. Za normálních okolností zajistí obsluhu jedna osoba, teď jich tam bylo asi pět. Příčinou byla porucha tiskárny, zajišťující tisk štítků, aby balíky byly doručeny na správné depo. Zapojil jsem se do vášnivé diskuse, kudy vedou štítky, aby tiskárna správně tiskla! Chvilku trvalo, než se nám podařilo najít chybu. Tou byl odlepený štítek, který se zachytil v tiskárně a znemožnil tak její správnou funkci. Tak dlouho jsem se s hlavním dispečerem snažil najít způsob, jak tiskárnu zprovoznit, až se nám to podařilo (3)! 🙂 Pro urychlení práce, jsem postavil k jednomu počítači a skenoval zásilky (4).

Poslední zásilky byly přivezeny, naskenovány do systému, naloženy, návěs zaplombován a já mohl odjet na centrální HUB. S jedním z dispečerů centrálního překladiště, jsem byl domluvený, že jej vyzvednu (5) na Zahradním městě. „Zavolám ti, až budu z Průmyslové sjíždět na Švehlovku.“, řekl jsem mu, když jsem vyjížděl z depa. Na domluveném místě jsem zavolal a na domluveném místě jej vyzvedl. V pátek večer jsou silnice již volnější, tak jsme se na HUB dostali bez větších problémů, když nepočítám dopravní omezení od Chodova k Průhonicím a zmatené chování cizinců, kteří se přesouvali přes naše území. 😉

Jako by snad byl pátek třináctého, nebo co! Jen jsem dojel na HUB, hned jsem se dověděl, že je problém. Jako by někdy žádný nebyl? Řidič, který měl odvézt návěs se zásilkami pro Ostravu, volal, že má rozbité auto a nemá se jak dostat do práce. Nepříjemné, ale problémy jsou od toho, aby se řešily. Nejprve bylo rozhodnuto, že s návěsem pojede jeden z pobočkových řidičů. Nemusel až do Ostravy, to by se asi už nikdy nevrátil, ale jen k Humpolci, kde se mění návěsy s kolegy z Ostravy. Protože jsem, před přechodem na nové depo, tuto trasu jezdil, vysvětlil jsem (5) řidiči všechny podrobnosti k předání návěsu. Posléze se ukázalo, že tento řidič nemůže do Humpolce jet, tak jsem to vysvětloval dalšímu, který se na mateřské depo vracel až ráno. Nevypadal, že by z toho byl zrovna natěšený, tak dostal nabídku, že buď pojede do Humpolce, nebo odveze můj první návěs a přiveze prázdný.

Tato varianta se mu zdálo přijatelnější a já tedy vyrazil do Humpolce, místo řidiče domácího depa (6). Je to dva roky, co jsem se přesunul na nové depo a v Humpolci byl naposledy. Těšil jsem se, že uvidím kolegu, se kterým jsem si měnil tehdy návěsy. Dva roky jsem jej neviděl, jen několikrát s ním telefonoval. Těsně před odjezdem jsem se dověděl, že má volno a místo něj jede jiný řidič. Také jsem jej znal, takže jsem se stejně těšil. 🙂 Díky dvěma dopravním omezením, mezi 11 – 90km na dálnici D1, je provoz v těchto místech dost omezený a nepříjemný. Zejména ve chvíli, kdy se vozidlo v užším pruhu, snaží předjet nákladní vozidlo. Místa na předjíždění zde není tolik, aby se dalo jednoznačně hovořit, o bezpečné jízdě. Po půlnoci, kdy se do Humpolce vyjíždí, mě překvapila intenzita provozu. Uvědomil jsem si, že o víkendu se jede GRAND PRIX ČESKÉ REPUBLIKY 2014! V Humpolci jsme s kolegou vyměnili návěsy, zavzpomínali na staré časy a vydal jsem se na zpáteční cestu. Na HUB jsem se vrátil chvíli před tím, než se z našeho depa, i s návěsem, vrátil kolega. Všechno proběhlo v pořádku, všechny zásilky budou v pondělí tam, kde mají být, všichni budou spokojeni.

Cestou na mateřské depo jsem se zastavil na myčce, nechat umýt soupravu. Z pátka na sobotu by to měl dělat každý řidič. Měl, ale nedělá. Já se toto snažím dodržovat, nejsem zvědavý na výtky, ze strany vedoucího, že v pondělí ráno, není auto umyté.

Každé řemeslo, které jsem tu noc vykonával, jsem označil číslem v závorce, a zde bych mohl do závorky umístit číslo sedm, ale obsluze jsem již pomáhat nemusel. 😀 Takže si sedmičku mohu nechat pro vlastní funkci řidiče, kterou jsem, jako jedinou, tu noc měl vykonávat.

Tak vidíte, kolik toho člověk stihne za jedinou noc! 😀 Devatero řemesel to sice nebylo, ale sedmička v názvu, by byla moc kostrbatá! Nebo ne? 😮 😉

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s