Náhradní řidič

Nemám rád situace, když se stanu náhradním řidičem. Je to zejména v situacích, kdy buď není pro nás normální práce a jsme přesunuti na centrální depo, pod které patříme a tam vykonáváme přidělenou práci. Nebo ve chvíli, kdy je náš tahač v servisu.

Znamená to, řídit auto, které neznám. Ne ve smyslu jiná značka, to ne, protože firma nakoupila jeden typ tahače, pro všechna depa, výměnou za staré vozy. Ale ve smyslu, že i když se jedná o stejný typ vozidla, každé auto je jiné.

Je to v závislosti na řidičích, které dané vozidlo používají. Nastavení zrcátek, výšku volantu, sedačky, nastavení jízdního režimu. Většinu těchto nastavení si stejně každý řidič přizpůsobí před jízdou vlastnímu pohodlí a nevidím v tom problém. Ale jsou věci, které by náhradnímu řidiči měly zůstat uzavřeny. To je třeba jízdní režim vozidla. Každá posádka, která spolu auto sdílí, má vytvořený určitý profil jízdy, který dodržuje. Auto je vybaveno systémem, který rozpozná, který z těchto řidičů auto právě řídí. Tomu při zahájení práce přizpůsobí nastavení jízdy. Po několika kilometrech jízdy, kdy si počítač osahá váhu a rozložení nákladu, díky  vestavěným telemetrickým systémům nastaví nejoptimálnější jízdní režim. I do tohoto nastavení však lze manuálně zasáhnout. A to je kámen úrazu.

Když už mi připadne role náhradního řidiče, v žádném případě do nastavení počítače nezasahuji. Nestává se, abych v takové chvíli dostal za úkol jet s autem nějakou výrazně delší vzdálenost, abych si musel hrát s nastavením. Na ty kilometrové přesuny, které absolvuji, si vystačím pouze s úpravou nastavení zrcátek, sedačky a volantu. Víc nepotřebuji.

Jsou však jedinci, kteří, i když jejich role náhradního řidiče trvá jen jeden den, mají tendenci změnit jakékoli nastavení vozidla k obrazu svému. Já pak musím pracně hledat v nastavení jednotlivých parametrech změny, které takový řidič provedl. Nejen, že je to pracné, zdržuje to od práce, kterou bych jinak měl dělat, ale připadá mi to hlavně zbytečné.

Je to, jako bych přišel k někomu na návštěvu a rozmístil mu doma nábytek podle toho, jak to vyhovuje mě. Beru to celkem osobně, protože je to zásah do mého soukromí. O prolézání schránek a odkládacích míst ani nemluvím. Za to jsem schopný i náhradního řidiče, celkem nepříjemně napadnout. Osobně bych si vůbec nedovolil zjišťovat, co má kdo a co uložené ve svém autě. Výjimkou je jen hledání dokladů od vozidla v případě kontroly, nebo nehody, jak se mi to již jednou stalo. A to jsem ještě raději volal kolegovi, jehož auto jsem řídil, kde tyto doklady najdu.

Je ještě jenda věc, která mě dokáže přivést, až na pokraj šílenství. Tou je zjištění, že náhradní řidič poničil vozidlo, bez toho, aby o takové věci někoho informoval. Jsme jenom lidi a taková věc se prostě stane. Jsou kolize, kterým se nelze vyhnout, ani zábranit jejich vzniku, ať už z jakéhokoli důvodu. Ale není přece nic jednoduššího, než říct: “Stalo se to a to, jsem pako, omlouvám se.“ Nikdo mu hlavu neutrhne, vždyť kdo může říct, že nikdy nic nerozbil. Ale přijít do práce a už z dálky vidět, že je něco špatně a nikdo o ničem nic neví, to se ve mně vaří krev.

A co vy, jaké máte zkušenosti, když někoho zastupujete, nebo někdo nahrazuje vás, když jste třeba na dovolené?

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice z mobilu, zápisky truckera se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s