Komunikace na prvním místě!

Bez spojení, není velení!“ Věděli to už naši dědové a otcové. Před třiceti a více lety, probíhala mezinárodní, ale vnitrostátní doprava tak, že v bodě A bylo zboží naloženo a po dosažení bodu B vyloženo. Následoval kontakt mateřského „dispečera„, v případě, že instrukce o další trase již nečekaly na místě, aby bylo jasno, kudy se budou ubírat následující kilometry. Tehdy nebylo možné, jen tak projíždět z místa na místo. Všechno mělo svůj řád, který musel být evidován. Sice je trochu nadsázka, ale tak to fungovalo.

V dnešní době mobilních telefonů, satelitní a navigační techniky a moderních technologií, kterými jsou vybaveny všechna nová nákladní vozidla, není pro dispečera problém, zadáním identifikačních údajů vozidla, do počítače, kde se „jeho“ náklaďák pohybuje. Prostřednictvím SMS zpráv, nebo terminálu, směřuje vozidlo od jednoho místa k dalšímu, kde probíhá nakládka, nebo vykládka zboží. To se týká zejména tzv. „sběrek„, které se snaží obsadit co nejvíce paletových míst, nákladovém prostoru soupravy. Každé obsazené místo, totiž produkuje zisk pro „spedici„. A malé spedice si nemohou dovolit „vozit vzduch„.

Práce dispečera, to není ráno v osm zapnout počítač, zjistit, jaká je právě nabídka přepravovaného zboží, popřípadě uzavřít nějakou dohodu, podívat se, který z řidičů je poblíž a poslat mu zprávu o nakládce. Ve čtyři hodiny počítač vypnout a jít domu. Správný dispečer je v práci 24hod. denně, 7 dní v týdnu a minimálně 50 týdnů v roce. Mobilní telefon nikdy nevypíná, je online všude, kde je pokrytí mobilním internetem, pro případ, že musí řešit veškeré záležitosti kolem „svých“ řidičů. Dispečer, to je taková máma řidičů. Musí vědět kde jsou, co vezou, kolik mají ještě volného místa. Žádný kilometr nesmí být ujet zbytečně „naprázdno„. Řidič, který se může spolehnout na svého dispečera, že mu v jakoukoliv denní i noční dobu neodmítne pomoc, je spokojený řidič. A spokojený řidič produkuje zisk. A zisk, to je i odměna pro dispečera. Všechno je to provázané navzájem.

Ale hlavně je to o komunikaci. Jedním i druhým směrem. Nic nesmí skřípat, obě strany musí vědět, že se na sebe mohou vzájemně spolehnout.

Proto pokaždé, kdy zboží vyložím u zákazníka, popřípadě naložím „denní“ svoz, volám dispečink, že „mám“ naloženo a mohu se vracet na depo. Zároveň nahlásím počet volných paletových míst, pro případ, že by byla cestou na depo další „nakládka„. Proto nechápu dnešní rozhodnutí dispečera, abych se nejprve vrátil na depo vyložit a poté se dvakrát „otočil“ naložit u jednoho odesilatele.

Přitom se stačilo telefonicky dotázat na celkový počet paletových míst k expedici. Ušetřil by se čas a náklady. Část bych naložil při návratu, pro zbytek bych se vrátil. S tímto zákazníkem máme všichni zkušenosti, že ne vždy souhlasí počet nahlášených palet k expedici.

Ale taková už jsou rozhodnutí povolených, kteří jsou za svá rozhodnutí hodnoceni. Mě, jako řidiči to může být jedno, ale kdo už jsme všichni „na jedné lodi„, hodnoceni podle společných výsledků, tak bych byl rád, kdybych se na nich mohl také aktivně podílet. Byl bych rád, kdyby v podobných případech s námi (řidiči) dispečeři více komunikovali a občas si, aspoň, poslechli, případně se zamysleli, nad naším pohledem na věc.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice z mobilu, zápisky truckera se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s