Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát!

Vždy nám říkali, že se máme řídit heslem barona Pierre de Coubertina: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“ A já říkám: „Prdlajs!“ Člověk je od přírody soutěživý typ. Už od mala se snaží být v něčem první, rychlejší, lepší. A co by to bylo za sportovce, kdyby nechtěl ve své disciplíně první! Mělo by cenu sportovat? Mělo by cenu snažit se překonat překážku? Vždyť jen zlepšení času, v běhu k popelnici a zpět, je vlastně takovým vítězstvím nad samým sebou.

Už jste někdy slyšeli o někom, kdo se účastnil jakéhokoli sportovního klání, bez ambice na vítězství? Už jste viděli závodníka, který se před výkonem rozcvičí, protáhne, zahřeje svaly a potom běží s ostatními v davu? Snad jen proto, aby na něj nefoukalo ze všech stran. Ano, to pak pochopím, že je uprostřed závodního pole a nechává se unášet davem. Možná také proto, aby šetřil síly do závěrečného finiše. Ale ve chvíli, kdy má přijít zdrcující útok na přední příčky, se mu před očima promítne jeho dosavadní sportovní kariéra, kdy vždy dobíhal v hloubi startovního pole a uvědomí si, že mu to takto vyhovuje. Zvolní tempo a přenechá vavřín vítězství druhým.

A teď šup, mimo sport! I v běžném životě nastanou situace, které nutí člověka být lepší než ostatní. Stačí se rozhlédnout kolem sebe! Tamhle ten pán jde rychleji, než ten před ním, aby byl v trafice dřív než on. Nebo má jen delší nohy a náhodou jdou kolem trafiky? Tamta paní se snaží ze všech sil, aby byla v sámošce dřív než ta „baba jedovatá“ ze sedmého (patra), protože dnes začíná akce na máslo a ona určitě koupí kolik jen bude moc, pro tu celou jejich famílii! A hele, slečna chvátá do butiku, volala ji kámoška, že tam mají fantastické hadříky! Co kdyby tam byla jiná holka dřív? Kluci zase chvátají na koncert, aby zabrali místa hned pod „stejdží“! A tak je to se vším a všude.

Každý chceme být vítěz! Když už ne před ostatními, tak určitě před tím, komu patří naše srdce. Ne proto, že ostatní bojují taky, ale protože chceme být vítězi! Neposlouchejme vyprávění o těch, co se pouze účastnili, ti nikdy neměli ambice a ani tedy nemohli být nikdy první. Stali se z nich průměrní lidé, kteří dělali průměrné věci ve svém oboru. Nikdy se nesnažili vyniknout, nikdy nechtěli ohromit svět. Stačilo jim být průměrnými, šedými myšáky ve společenství dalších myší. O nich se svět nikdy nedověděl. Mluví se jen o těch, kteří chtějí být lepší, nejlepší, na vrcholu!

Neúčastněme se, bojujme o první místo!

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem, zamyšlení se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát!

  1. Dejv92 napsal:

    Napadá mě, kdy může pro lidi být důležité, se zůčastnit. Například, když se postižení lidé zapojí mezi normální a snaží se, dosáhnout cíle, je jedno, na jakém místě, ale dokázat si, že to zvládnou taky, to samotné je pro ně vítězstvím. Zmíněný výrok je spíš pro to, aby se říkal těm, co nevyhráli, proto aby z toho nebyly tak nešťastní. Já jsem např. nemél v úmyslu vyhrát, když jsem na bruslích šel na 24h cyklistickej závod, chtěl jsem jen dokázat, že to zvládnu, že nebudu poslední a taky že jsem nebyl a v tu chvíli pro mě bylo výhrou to, že jsem se zůčasatnil, výhrou pro mě byly už jen ty pohledy některých účastníků 😉

    Dejv

    • jiproch napsal:

      Zúčastnil jsi a vyhrál sám nad sebou. To samé postižení. Jasně, že nechtějí zvítězit nad ostatními, ale sami nad sebou. Dokázat, že to jde. A to je to vítězství o kterém jsem psal. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s