Nejkrásnější místo na světě

Říká se, že nejkrásnějším místem na světě je domov. Domov plný lásky, lidí, zvířat a věcí, ke kterým se rádi vracíme. A já s tím bezmezně souhlasím.

Jsou chvíle, kdy z domova utíkáme. Před stresem, negativní energií, výčitkami, nepochopení, nebo jen před blbou náladou. Jsou chvíle, kdy to každého žene pryč, pryč z nejkrásnějšího místa na světě. Ale stačí pár vět, pár písmen, pár minut na vyčištění hlavy a pocit o nejšťastnějším místě je zpět a my se vracíme zpět, zpět domů. Do místa plného lásky, porozumění a pochopení. Někdy to může trvat i déle, ale dřív nebo později stejně nastane chvíle, kdy budeme vědět, že teď je ten správný čas na návrat.

Kde jinde bychom se měli cítit bezpečně, než doma? V místě, kde máme vytvořeny nejlepší podmínky pro šťastný život. Když jsme byli malí, bylo doma tam, kde jsme bydleli se svými rodiči. Tam, kde jsme byli v bezpečí. Tam, kde byl pořád někdo, kdo mám kdykoli pomohl, když jsme potřebovali. Jak jsme rostli a začali se osamostatňovat, začali jsme si pomalu budovat nové nejkrásnější místo na světě. Nový domov, tentokrát již bez bedlivého dohledu rodičů. Vlastně jsme utekli z jednoho nekrásnějšího místa, do ještě krásnějšího. Je totiž naše!

Zakládáme rodiny, plodíme syny, dcery a snažíme se o jejich nejlepší výchovu. Dáváme jim rady do života, učíme je být slušnými vůči okolí, ukazujeme jim radosti i starosti běžných dní, varujeme je před nebezpečím, které na ně číhá. Někdy si naše rady berou k srdci víc, jindy si potřebují „nabít“ držku, aby pochopili, že my už jsme si svoji držku „nabili“ a víme, o čem mluvíme. Jak rostou, učí se, poznávají, začínají mít touhu opustit nejkrásnější místo na světě, jejich domov. Hledají nové nejkrásnější místo a my, jejich rodiče, jim pomáháme s výběrem. Radíme, jak by měl vypadat, kde by měl být, co by v něm mělo být, jak by měl být orientovaný, aby do něho šlo nejvíc slunce. Jenže si neuvědomujeme, že nový domov hledají oni. Snažíme se jim totiž vnutit myšlenku, jak by se to líbilo nám.

Ve chvíli, kdy děti vyberou nové nejkrásnější místo pro svůj budoucí život, aktivně jim pomáháme se stěhováním a vybavením nového místa. Zařizujeme, vyřizujeme, zkoumáme, zjišťujeme. Opět chyba, my tam přeci žít nebudeme, my už svoje nejkrásnější místo máme! Oni, oni jsou ti, kdo tam bude žít, bydlet, ráno odtamtud odcházet, večer se tam vracet, oni musí vědět, kdo co je, kde co hledat.

A pak se to stane. Jsou pryč. Naše nejkrásnější místo na světě je najednou opuštěné. Prázdné, Něco, někdo tu chybí. Začínáme uvažovat o tom, že se z nejkrásnějšího místa se začíná stávat místo nejsmutnější. Chyba! Co je to za nesmysl! Je to pořád přeci náš domov. Naše nejkrásnější místo na světě. Naše i našich dětí, které se sem mohou kdykoli vrátit. Kdykoli jim otevřeme svoji náruč, když potřebují. Kdykoli jim poskytneme azyl, když mají potřebu „utéct“ ze svého nejkrásnějšího místa. Poskytneme jim místo a čas, aby pochopili, že nejšťastnější mohou být jen tam, kde jsou jejich milovaní. V jejich nejkrásnějším místě.

Protože nejkrásnější místo na světě je tam, kde jsme doma. 🙂

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s