V novém autě, aneb, cítit se jako dítě s novou hračkou! :)

Nikdy jsem neměl vlastní auto, které vonělo novotou. První auto jsme s #mojezlato dostali od jejího taťky, jako svatební dar. Byl to ojetý Oltcit, bílé barvy. Skvělé auto, nikdy nás nikde nenechalo, vždy jsme dojeli, jednou i na dva válce. 😉 Druhým rodinným vozem byl Ford Sierra. Ten jsem koupil až v Humpolci, za peníze ze stavebního spoření. Motor o obsahu dva litry, neměl chybu. Trochu žíznivější, ale všechno se do něho vešlo. Asi největší vzpomínka na tento vůz, je náš návrat z vánočních svátků, kdy v Mariánkách začal padat sníh a v Praze už byla sněhová kalamita. Na autě letní obutí a kopec od Motolské nemocnice na Bílou horu, jsme vyjeli bokem, když nás starší syn tlačil. Dodnes na to se smíchem vzpomínáme. 😀 Posledním a současným vozem, je Opel Corsa (řady B), kterou jsem koupil od paní, která se stěhovala a potřebovala peníze. 😦

Pouze v jednom ze zaměstnání, kterými jsem prošel, jsem dostal po 10 letech „služby“, nové auto. Bylo to v Nemocnici Na Bulovce a tehdy ministerstvo zdravotnictví, koupilo do nemocnice dva vozy VW Transporter T5. Prožil jsem s sním krásné tři roky. Jinak jsem vždy dostal auto po někom. Auta kouřem vyuzená, bouraná, poškrábaná, nebo jinak poškozená. I v současném zaměstnání jsem se vždy dostal k autům, které už měly „něco za sebou“. Prvním bylo osmnáctipaletové cargo Mercedes-Benz Atego, které firma dostala od mateřské pobočky v Německu. Po roce jsem se dostal na celosvazovou kamionovou dopravu a usedl za volant tahače Mercedes-Benz Actros 1841. Po pěti letech a s otevřením nové pobočky v Měšicích, jsem „přesedl“ do MAN TGA 18.410. A v něm jsem jezdil ještě dnes dopoledne. Po obědě mě na depu vyzvedl vedoucí dopravy, pražské pobočky a odjeli jsme k autorizovanému dealeru Mercedes-Benz Hoffmann&Žižák, kde jsme převzali zbrusu nové tahače Mercedes-Benz Actros 1842.

1404678_10202213252551404_1430944415_o

Součástí předání vozidel, bylo i školení, ve kterém bylo vysvětleno ovládání všech funkcí a bezpečnostních systémů, kterými je vozidlo vybaveno. Povím vám upřímně, vypadalo to, jako, že se školíme v ovládání rakety. Dosud jsem nebyl zvyklý na tolik bezpečnostních prvků, které nyní budu využívat pro bezpečnost vlastní i ostatních účastníků silničního provozu, ale i „fičur“, které budou monitorovat styl jízdy a kdykoli budu moci požádat o jeho zhodnocení. To auto vás v podstatě naučí jezdit bezpečně a ekonomicky. Stačí jen sledovat displej a řídit se pokyny, kterými se z vás bude tahač snažit udělat ještě lepšího řidiče. Výhodou je, že každý řidič (kolega a já), máme nastaven vlastní profil, takže nehrozí, že já budu svým stylem jízdy kazit jeho výsledky a opačně. 😉

Je toho tolik, že si to nelze všechno zapamatovat. Jsem plný dojmů, asi jako každý, který dostane šanci mít v rukou jednu z posledních technologických novinek výrobce. Když jsem v kabině seděl už sám, připadal jsem si jako dítě, které dostane hračku, kterou si moc přeje. Budu se další „vychytávky“ učit za pochodu, tedy za jízdy. A to jsem musel ještě dnes večer, všechno co jsem si zapamatoval, předat a vysvětlit kolegovi, který s novým tahačem, bude jezdit už dnes v noci. Já si svoji „první“ jízdu užiji zítra. Těch 30km dnes, se nepočítá! 😉

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s