Přežili jsme bowling!

Každý rok, na začátku prosince, naše firma pořádala v Humpolci setkání všech poboček. Každý rok proběhlo zhodnocení končícího roku, zmínili se úspěchy, plány do dalšího roku a proběhlo poděkování nejvyšších nejnižším. Následoval raut (žranice jako prase) a volná zábava. K tanci a poslechu hrála místní hudební skupina a všichni se dobře bavili. Bylo to takové příjemné zakončení roku, na který se všichni těšili.

Letos se „celofiremní“ večírek nekoná. Škoda. 😦 Nejprve to vypadalo, že ještě šance je, ale postupem času, se začalo víc a víc hovořit o definitivním zrušení této pravidelné akce. Na druhou stranu jsme se dověděli, že aspoň nepřijdeme o „vánoční“ odměny. Všem depům bylo dáno na srozuměnou, že mají-li chuť, mohou uspořádat vlastní „večírek“, že jim na něj bude přidáno.

Zhruba před měsícem, jsem byl pozván na „vánoční“ večírek, spojený s bowlingovým turnajem, který se rozhodli uspořádat kluci z Parcel HUBu. Nebylo nad čím váhat, takové pozvání se neodmítá. Bowling jsem v životě nehrál, proniknu do tajů dalšího sportu. 😉 Termín „večírku“ byl stanoven na 30.11., v 18hod., v Bowling Steak baru v Jesenici.

K mému milému překvapení, jsme se sešli všichni. Po prvotních, organizačních, potížích a s postupným přibýváním alkoholu v krvi, se zábava pomalu rozjížděla. První veselá událost se odehrála ve chvíli, kdy jsme se rozhodli nabrat síly před turnajem, v podobě dobré večeře. Menu jídelního lístku je velmi bohaté. Osobně jsem se nemohl rozhodnout mezi Kuřecími křídly v BB omáčce a Pečenými vepřovými žebírky v marinádě. Oboje v gramáži 700g. Rozhodl jsem se pro vepřová žebírka a hledal někoho, kdo do toho půjde se mnou. Argumentoval jsem, že to vypadá na bohatou porci, ale byl jsem uklidněn, že většina váhy je v kostech. Opak byl pravdou. Všechno to bylo v mase. Pět žeber přes celý talíř. Popral jsem se s tím chlapsky! 😮

A pak už přišel „zlatý hřeb“ večera, turnaj v bowlingu. Nejsem žádný sportovní antitalent, ale bowlingovou kouli jsem v ruce držel poprvé. Chvilku mi trvalo, než jsem zjistil „jak na to“. První kolo jsem uzavřel na krásném posledním místě. Za to ve druhém jsem v sobě objevil nějaký skrytý talent, nebo snad šťastnou náhodu a druhé kolo vyhrál.

30112013024

ne, to nejsem já 🙂

Třetí kolo, už probíhalo v čím dál vlažnějším tempu. Mohl za to přibývající čas a množství alkoholu v našich tělech. Dnes už to vím, alkohol za bowlingovou kouli nepatří! Pro pobavení všech přítomných, se mi podařilo vrhnout kouli za svá záda, místo na dráhu směrem ke kuželkám. No co, někdo musí ostatní pobavit. Hlavně, že se nikomu nic nestalo. 😀 Čtvrté kolo jsme dohráli už jen ve třech, ze šesti, a to způsobem, že házel, kdo měl zrovna chuť. Stejně jsem už byli jediní, kteří se o hru pokoušeli. Tak jsme toho raději nechali také. Ještě chvíli jsme poseděli a pak už nastal čas, příjemný večer ukončit.

Bylo to super, uvidíme příští rok, jestli se bude opět konat večírek celofiremní, nebo se z bowlingo-vánoční akce stane tradice. Důležité je, že jsme to všichni přežili ve zdraví! 😀

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem, zápisky truckera se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s