Je víkend od toho, abychom se vyspali na další týden?

Inspirací pro dnešní zamyšlení, mi je článek Dá se vůbec někdy dospat spánkový dluh? na blogu Báry Šťastné.

Můj spánkový rytmus bych mohl rozdělit na čtyři části – když mám denní, když mám noční, víkend a dovolená. A jak se liší?

Když mám denní
Vstávám ve 3hod. ( 4hod., podle toho, jestli musím být v práci první, nebo druhý) a do postele se dostanu mezi 22-23hod. Na spánek mi tedy zbývá 4, v lepším případě 6 hodin.

Když mám noční
Ráno, když se vrátím z práce domů jdu si lehnout na 3-4hod. Po obědě se snažím usnout na další 2hod. Takže opět 5-6hod.

Víkend
Noc z pátku na sobotu je opět specifická, podle toho, jestli mám denní, nebo noční. Při denní službě se do postele dostanu stejně až po 22 hod., tzn, že ráno se pokouším vstát nejpozději v 6hod., ale to jen z důvodu, že se musí ven se psy. Když se "tělo" probudí, jako v týdnu, ve 3-4hod., chodím si po návratu domů ještě lehnout. Budík nařídím v takovém případě na 10hod. Když mám noční, po příchodu domů a vyvenčení psů, řídím budík také na 10hod. Je to taková mezní hodina, kdy se pokouším být vzhůru, v jakémkoli případě. Když se poštěstí, spím ještě odpoledne, ale to už jen max. dvě hodiny. Víkend je pro mne vlastně ve znamení otočení spacího cyklu. Tomu se pak přizpůsobuje i cyklus venčení psů. Prostě jedno je závislé na druhém. 🙂

Dovolená
Zde se snažíme pouze dodržet zvyklosti našich psů na venčení. 😀 I když dovolená není od toho, abychom vyspávali, nebo jinak zaháleli. Dovolenou většinou trávíme na chalupě #navsi, kde je stále práce dost a dost. Přesto se snažíme i odpočívat. Ale většinou se jedná o odpočinek aktivní. Jediné co dodržujeme, je spánek po obědě. Hodinku, maximálně dvě. 😉

V poslední době je toho na nás s #mojezlato nějak hodně. Já trávím v práci denně i 12hod. #mojezlato, nyní, místo svých služeb, slouží i většinu služeb nemocné kolegyně. V poslední době je na ní vidět, že "mele" z posledního. Občas si říkáme, jak dlouho to ještě vydržíme? Potřebovali bychom si odpočinout. Ale jak? Když už konečně máme volný den, je potřeba udělat doma spoustu práce. Nebo když se nám podaří "utrhnout" a odjet na víkend na chalupu #navsi, je tam práce dost a dost. Ale tím, že to je jiný druh práce, než který každý den máme s #mojezlato ve svých pracích, tělo to snáší trochu jinak. Vlastně se shodneme na tom, že místo fyzické únavy, jsme unaveni psychicky.

Když už to je opravdu kritické, že zapomínáme pro co jsme šli do obchodu, že po otočení od stolu zapomenu, že tam mám jídlo a "náhodou" ho najdu za hodinu a ptám se, kdo ho tam nechal, když #mojezlato připraví prádlo do pračky a večer se ho suché snaží pověsit na balkon, řekneme DOST! Jak je možnost lehneme do postele, pustíme televizi a kdo usne, ten usne. Když se probudí, má hlad, nají se a vleze zpět do postele.

Dávno pryč je doba, kdy jsem dokázal prospat celý víkend, bez ohledu na zájmy a potřeby druhých? Opravdu jsem byl takový sobec, že jsem starost o psa (tehdy jsme měli jen Bacardiho) a chod domácnosti nechal plně na #mojezlato. Dnes bych byl rád, kdyby to samé dokázala ona. Denně na ni vidím, jak je čím dál unavenější, jak potřebuje odpočívat. Jenže #mojezlato to neumí. Nedokáže spát celý den. #mojezlato musí pořád něco dělat.

A já jsem zjistil, že dlouhý spánek mi už nedělá dobře. Ve chvíli, kdy se probudím, bolí mě záda, za krkem, nejsem schopen se "probrat", jsem nervózní, nepříjemný, vím, že jsem spal dlouho. Opravdu raději spím 4-5 hod. a přes den třeba další 1-2hod., než 8 hod. v kuse. Jenže tolik hodin den nemá. Těším se na víkend, že se vyspím, ale jak už jste poznali výš, také to nejde. Nebo by to šlo, ale já to raději nedělám.

Z legrace si s #mojezlato říkáme, že se vyspíme v důchodu, ale jak je všeobecně známo, starší lidi už nepotřebují tolik spát. Vlastně praktikují to, co už s #mojezlato děláme dnes. Spíme po částech. Nehledě na fakt, že nás v příštím roce čeká událost, kdy na pořádné vyspání už zřejmě nebude ani čas. Třeba bude, ale zatím si to "růžově" nemalujeme. 😉

Takže, kdy se vlastně vyspíme?

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem, zamyšlení se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s