Proč mám rád podzim

Proč mám rád podzim

Vůbec nechci polemizovat nad tím, že podzim je nejdepresivnější období roku. Světlo přes den se zkracuje, chladnější počasí je čím dál častější a trvá déle. Také pohyb venku, není pro všechny lidí nejradostnější činností. Komu by se chtělo pohybovat se na větru a dešti? 😮 A to je asi to, proč se lidi uchylují do tepla svých domovů, nebo navštěvují místa, kde je více světla, které jim má suplovat slunce.

Podzim je podle mne, po jaru, nejkrásnější část roku. Všude kolem sebe vidím spoustu barev. Ne tu umělou, chemickou, ale přírodní. Barva listí se mění ze zelené na žlutou a hnědou. Větve se zbavují listí a vypadají teď křehce. Trávník pod nimi se mění na žluto-zeleno-hnědý koberec. Suché listí pod nohama krásně šustí. Když se psí tlapičky prohánějí v lupení, zvedají se lupeny do výšky, jako by se chtěly vrátit zpět na stromy. Dokonce i tráva je zelenější než v letních měsících. Všimli jste si toho? 😉

2013-10-14 17.40.18

Mlha je kondenzovaná vodní pára, která není ani nad hlavou, ani pod nohama. Je mezi „nebem a zemí“. Všechno je mokré, schované do mlhy. Když se mlha začne rozestupovat, jsou vidět krásné scenérie. Domy, ulice, vesnice, města, kopce, louky, řeky, všechno, jako by se v mlze schovávalo a zase se ukazovalo.

2013-10-12 11.45.34

A pak je nad mlhou slunce. Člověk ho tuší, než vidí. Ale ví, že tam je. Těší se, až se mlha zvedne a slunce se dostane skrz ni, na zemský povrch. Ve studeném dni nabídne trochu teplých paprsků, kterými osahává zem. Musíme si ho vážit, protože ho bude méně a méně. Kdyby to šlo, nachytáme si ho do zásoby. Až bude dlouho zima, budeme ho pouštět po částech pod bundy, na naše těla. Nejen světlem, ale i teplem, „živ“ je člověk. Potřebujeme ho ke svému životu, jako všechny živé organismy na Zemi.

Podzim, to je i čas na čtení knih. Přes léto, kdy je dlouho světlo, není na čtení tolik času. S podzimem přichází zklidnění venkovních aktivit. Mnoho z nich se přesunuje pod střechy, do hal a do míst, kde jsme chránění před nepřízní počasí. Proto také častěji bereme do ruky knihu a necháme se unášet poutavým příběhem. Přesouváme se do dávné minulosti, nebo daleké budoucnosti. Řešíme kriminální zápletky, nebo se jen tak necháváme „houpat“ na vlnách vyprávěného slova.

Pro to všechno a určitě i něčemu navíc mám rád podzim. A co vy?

Hezký večer 🙂

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice takhle mi tu žijem se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s