Když nemáš koule se přiznat, tak aspoň ze sebe nedělej idiota!

Že jsou někteří řidiči nebezpeční sobě i druhým, tu píšu každou chvíli. Ale že potkám idiota, který se přizná k dopravnímu přestupku a ještě se domáhá, aby byl prohlášen za poškozeného, s tím jsem se ještě nesetkal.

Z organizačních důvodů jsem se na tři dny „přemístil“ na centrální překladiště do Modletic. Ráno jsem dostal závoz zboží do marketu na Ruzyň a Řep. A k tomu auto, ve kterém jsem ještě neseděl. 🙂 To by nebyl až takový problém, kdyby měl člověk čas si auto „osahat„, trochu se s ním seznámit. Takhle jsem byl jak neplavec hozený do rybníka. Nakládka a papíry kolem, je stejná jako na našem depu. Vždyť jsme jedna firma. 😉 Místa určení jsem také znal, jezdil jsem tam víc jak pět let. Dokonce mě poznali i skladníci, kteří tam tehdy pracovali. Bylo to příjemné. 🙂 A to auto? Zas taková „španělská vesnice“ to nebyla. Všechny soupravy mají stejné rozměry. 😉

Co se však stalo cestou, to mi ještě dlouho hlava brát nebude. Jedu po Pražském okruhu, projedu oba tunely a už jsem u nájezdu od Barrandova. Je ranní špička, jedeme pomalu v koloně. Hlídám si rozestup od auta přede mnou, když tu najednou zahlédnu auto, které se na konci připojovacího pruhu snaží nacpat před můj #truck. Nemám rád tyto řidiče. Jejich styl jízdy je agresivní a nebezpečný. Zatroubil jsem na něj a on se stáhl zpět. Jedu dál a to auto mě podjelo odstavným pruhem a zase se začalo tlačit předemně! Raději jsem ubral a uhnul mu trochu k prostřední čáře. Když se dostal před moji čelní masku, začal najednou brzdit. Myslel jsem, že mě chce „školit“ a raději jsem prudce přibrzdil. Není „prdel“ zastavit naloženou soupravu, ale ve „spolupráci“ s brzdovým asistentem vozidla nedošlo ke střetu. Nakonec jsme zastavili úplně! 😮 V pravém pruhu, v koloně vozidel, během ranní špičky! Absolutně jsem nechápal, co to má znamenat.

Z auta vystoupil mladý řidič. Později jsem se dověděl, že byl o šest let mladší než já. A už se hnal ke mně, že jsem ho naboural! Nebyl jsem si ničeho vědom, tak jsem jeho tvrzení odmítl. Trval na svém. Řekl jsem mu, že jestli si to myslí, ať zavolá policii. To také udělal. Vzal jsem si výstražnou vestu a šel umístit trojúhelník za auto. Už tak hustá doprava směrem k D5 začala kolabovat ještě víc.

Musel jsem se podívat, jak velkou „škodu“ jsem mu způsobil. Na levém zadním blatníku, mezi lemem nad kolem a zadním rohem, rýha, jakoby od klíče, nebo hřebíku. Divně to vypadalo. Na druhou stranu je pravda, že v náklaďáku není podobný „ťukec“ cítit. Tím ale nepřiznávám vinu, stále tvrdím, že já jsem do něho nenarazil!

Přijela „dopravka“ s malým autem, dali nám dýchnout, oba negativní a nechala odstavit vozidla na krajnici, že přijedou kolegové, kteří budou „nehodu“ řešit. Ti přijeli po půl hodině. Nejprve vyslechli moji verzi, pak druhou. Vzali si naše doklady a doklady od vozidel, aby zapsali všechny údaje. Údajný poškozený stále kolem nich „poskakoval“ a tvrdil, jak jsem přidal, naboural ho a pak se snažil ujet. V koloně pomalu jedoucích vozidel! 😎 Bylo vidět , že už to policistu po chvíli dost obtěžovalo.

Když byli všechny údaje zaneseny do počítače, došlo k zkreslení místa nehody. Musím říct, že přístup ze strany policistů byl korektní a všechny úkony byly provedeny s největší pečlivostí. Bylo jasné, že viníka nehody se na místě nepodaří určit, oba jsme tvrdili, že vina není na naší straně, rozhodnout bude muset správní řízení na magistrátu města.

Když došlo na fotografickou dokumentaci místa nehody, bylo téměř rozhodnuto. Když jsem měl označit místo předpokládaného střetu, označil jsem místo na konci připojovacího pruhu. Druhý účastník střetu, označil místo o dobrých 60m dál, po směru jízdy. Když se ho policista zeptal, jestli si je tím místem jistý, odpověděl: „Vždyť jsem musel jet odstavným pruhem, protože mě tam nechtěl pustit!“ a přitom se na mě vyčítavě podíval. Mělo cenu se smát? Policista nafotil námi určená místa.

Po sepsání výpovědi mě propustili jako prvního, asi tušili, že s druhým účastníkem to budou mít složitější. Nejen, že nebyl ochoten připustit, že nedal přednost při výjezdu z vedlejší silnice na hlavní, ale stále opakoval, že musel jet odstavným pruhem, protože já ho nechtěl pustit. O vině ať rozhodnou povolaní, vy si můžete udělat úsudek sami. Nic jsem nezatajil, ani neupravil, stalo se to tak, jak jsem vám vyprávěl. Jak rozhodne správní orgán vám určitě povím.

Hezký večer 🙂

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s