Jak jsme vezli boty „Číňanům“. II. část

Včera jsem vám vyprávěl, jak jsem se dostal k nabídce „výletu“ do Itálie. O nakládce v Mělníce a problémy, které nás celé odpoledne provázeli. Dnes projedeme Německem a Rakouskem. 🙂

Po osmé hodině večer přijíždíme na záchytné parkoviště, před hraničním přechodem Rozvadov. Zůstáváme zde stát. Musíme počkat, až nám majitel autodopravy přiveze „hotové“ peníze na nákup nafty a mýta. Po zkušenostech s platební kartou od Benziny, nebude Michal riskovat, že se to bude zase opakovat. Máme minimálně dvě hodiny čas, jdeme se najíst do místního „truck restaurantu“. Parkoviště je obklopeno mnoha stánky a montovanými domečky s rozmanitou nabídkou občerstvení pro řidiče, kteří tu zastavují. Michal mě vede „najisto“ do jednoho „podniku“. „To budeš koukat!“, říká, když bere za kliku. Nevím, jestli se mám, po dnešních zážitcích, bát, nebo těšit. 😮

Vnitřní vybavení je takové, obyčejné. Žádný přepych, ani nic obyčejného. Sedáme si ke stolu a objednáváme Kebab. „Nic jiného se tu jíst nedá, ale litovat rozhodně nebudeš.“, mrká na mě Michal. A má pravdu. Tak dobrý Kebab jsem ještě nejedl. Zapíjíme ho Kofolou. Cestou zpátky se zastavujeme zaplatit poplatek, za použití německé dálnice. „Nakvikáš místo vjezdu do Německa, místo, kde Německo opustíš a systém ti spočítá výši poplatku.“, vysvětluje mi Michal. Dnes už to tak nefunguje. Už i Německo využívá systém mýtných bran. Vracíme se k autu, kde už na nás čeká majitel. Předává Michalovi hotovost a vrací se zpět do Prahy. „Výlet na otočku.“, říkám. „Zbytečný. Říkal jsem mu to už tolikrát, že dávno mohl zařídit novou kartu.“, odpovídá Michal. Koukáme na film a já u něho usínám. 🙂

Vstávej, čeká nás dlouhá cesta.“, budí mě Michal. Slunce už dávno vyšlo, je krásné únorové ráno. Vaříme kávu, děláme snídani. Takovou tu správně „truckerskou“, na plynové bombě. 😉 Uklízíme „pokojíček“, skládáme spaní na horní postel, chystáme se na cestu. Vodou z PET lahve vyplachuju ústa po vyčištění zubů, připomíná mi to pionýrský tábor. 🙂 Všechno zabaleno, uklizeno. Kamion si „odfoukne“, najíždíme na dálnici a po několika kilometrech opouštíme Českou republiku. Vítá nás Bundesrepublik Deutschland. 🙂

DSC00407

Jedeme, jedeme, jedeme a jedeme. Po německé dálnici se sluncem v zádech. Vesnice se střídají s městy. Průmyslové oblasti s lesy a poli. Je to stejné, jako po našich dálnicích. Vlastně není, nedrncá to! 😮 Tedy ne, že bychom občas „neposkočili“, ale je to opravdu jen zřídka. Ani kafe v hrnečku nemá tendenci se rozlévat po palubní desce, nebo vás na každém kilometru opařit v rozkroku. U Mnichova se nelze nevšimnout fotbalového stadionu FC Bayernu Mnichov, dnes Allianz Arena. Jaký název nesla tehdy, si už nevzpomínám. Kdo jel okolo, ten vám potvrdí, že nejkrásnější je v noci, kdy září do dálky. Když projedeme okruh kolem Mnichova, Michal zastavuje. „Teď pojedeš ty. Jsme kousek od Rakouska, tak ať si to taky užiješ.“, říká a přepíná karty v tachografu. Začínám být nervózní, musím na WC. Za 50centů se uklidňuji u mušle. 🙂 Poplatek je přímo úměrný čistotě a ještě si za něj koupíte pití. Asi aby se vám zase brzo chtělo a vy museli na dalším parkovišti zase zaplatit 50 centů za vyčůrání a další pití. Dobře to mají ti kluci německý vymyšlený. 😀

Lezu za volant, nastavuji sedačku a pomalu vyjíždím z parkoviště. Musím si zvyknout na jiné řazení. DAF, kterým jedeme, má manuální řazení. Já jsem zvyklý na poloautomatické řazení z Mercedesu. Jak rychle mi přejde do krve, to se pozná při přejezdu Alp. Už ani nemám čas sledovat krajinu kolem sebe. Soustředím se na jízdu a snažím se zapamatovat všechny informace, kterými mě Michal zásobuje. „Tady se zapíná tempovat, tady si nastavuješ limity, tímto „čudlíkem“ zapínáš retardér a tímhle zase toto a tamto.“, chrlí na mne informace. Na první cestu je toho celkem dost a to ještě rovnou za provozu. Pomalu ukrajuju první kilometry z naší cesty s botami. 😉

DSC00400

Nebýt hraniční cedule Republik Österreich, ani nepostřehnu, že jsme z Německa přejeli do Rakouska. Jen ty kopce, se mi zdá, se nějak začínají zvedat. Že jsme minuli Innsbruck, světoznámé lyžařské středisko, vím jen podle toho, že to Michal řekl. Jinak nic výjimečného. Žádné billboardy Willkommen! Žádné „lapače“ turistů, kteří přijíždějí za zimními radovánkami. Silnice začíná stoupat, na stráních podél dálnice A12 a A13 začíná přibývat sněhu. Jinak by člověk ani neřekl, že je zima. Dálnice je úplně suchá, což přijímám opravdu s povděkem. Peru se s „fofrklackem“ a kdyby do toho mělo sněžit, no to fakt ne! 😉 Blížíme se k Alpám.

Teď se ukáže, co jsem se za volantem naučil, blíží se Brennerský průsmyk. Abych si to vyžral „do dna“, jsou mezi tunely dopravní omezení. Jednou se jede vlevo, pak zase vpravo. Auto trpí pod nákladem a pod mým tvrdým vedením. Přeci jen ten manuál nemám tak zažitý. Přepínání mezi malou a velkou řadou mi dělá problémy. Co chvíli se rozsvěcuje na „palubce“ hromada různobarevných symbolů. Kdyby tu nebylo to omezení, vyhnal by mě Michal asi od volantu. Takhle jen trpí a říká: „Přidej, uber, podřaď, zařaď výš.“ Jsem jak cvičená opice, lomcuju „fofrklackem“, potím se a doufám, že utrpení už bude konec. Při jednom přejezdu do protisměru musím úplně zastavit, abych si správně zařadil. Zůstává stát celá kolona za námi. Michal má už jen hlavu v dlaních a vidím, jak jedním okem, mezi prsty, pozoruje moje snažení. „Chceš naučit neplavce plavat, hoď ho do hluboké vody.“, říká se a asi to funguje. Plavat umím! 😀 Topím se, ale zdolávám průsmyk. Jsem hrdina! DAF je ještě větší, protože to přežil bez újmy. Nechávám průsmyk za sebou a vjíždím do Itálie.

konec II. části

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Jak jsme vezli boty „Číňanům“. II. část

  1. Pingback: Jak jsme vezli boty „Číňanům“. IV. část | zápisník jiproch

  2. Pingback: Jak jsme vezli boty „Číňanům“. III. část | zápisník jiproch

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s