Malý trucker

Co dokáže potěšit víc? Když je to dvouletý klučina, s babičkou na procházce, který velkýma modrýma kukadlama kouká na #truck a vy mu dovolíte vlézt dovnitř a chytnout se volantu? Nebo informace dispečera, že půjdete z práce brzo? Jasně, že to první. 🙂

Čekám na nakládku a dělám v kabině #truck úklid. #mojezlato mi vyčítá, že se o #truck starám víc, než o naší „Berunu„. Rozuměj, o náš rodinný vůz Opel Corsa. Má bohužel pravdu.

Poté, co se #truck MAN vrátil ze servisu, nebyl pořádně čas ho uklidit. Využil jsem chvíle před nakládkou a dal se do úklidu. A jak tak uklízím, „jedním očkem“ zahlédnu u vjezdu do areálu starší paní s kloučkem.

Podívej, to je velké auto.„, říká babička vnoučkovi.
Auto. Tú tú„, říká klouček.
Pojď, půjdeme se na něj podívat.„, slyším paní.
Dobrý den, můžeme se podívat na vaše auto?„, ptá se mě paní, s vnoučkem na ruce.
Dobrý den, ale jistě. Ale je tu nepořádek, právě uklízím.„, s úsměvem jim odpovídám.
Podívej, to je velká kabina. A jak je vysoko. Podržím tě v ruce a podíváš se dovnitř.„, říká babička a klouček se usmívá.
Posaďte ho na sedačku, ať má pořádný výhled.„, říkám paní.

Babička vysadila kloučka do kabiny a ten se uvelebil na sedadle řidiče. Nožičky vysoko nad podlahou a k volantu daleko. Tak jsem sedačku posunul a nastavil volant, aby na něho dosáhl. Ty velký modrý kukadla byla najednou ještě větší. Díval se jimi předním oknem a „točil“ volantem. Byl v tu chvíli nejšťastnějším truckerem.

Pozoroval mě, jak utírám prach. „Chtěl bys mi pomoct?„, zeptal jsem se ho. „Ano.„, špitnul. Dal jsem mu čistou prachovku a nastříkal jsem trochu čističe na palubní desku. Malou ručičkou sevřel hadřík a leštil.

Už budeme muset jít, nemáme tady co dělat.„, povídá smutně babička, pozorujíc vnoučka, jak bojuje s prachem.
Nechci.„, povídá klučina a ani se na ni nepodívá.
Pojď, půjdeme se podívat kolem toho velkého auta.„, zkouší babička jinou taktiku.
Tak jo.„, říká klouček a podává mi prachovku.
Děkuji za pomoc.„, usmívám se na něho.

Oplácí mi úsměv a nastavuje babičce ruce, aby mu pomohla na zem. Zamávám mu a pozoruju je, jak jdou pomalu kolem soupravy. Klouček pečlivě zkoumá každý kousek auta. Počítají s babičkou kola. Dívají se do návěsu, ale tam nic není. Jen prach a kousky dřeva. 😦

Když obejdou celé auto, zamíří ven z areálu. Máváme na sebe a já se za nimi dívám, dokud nezmizí za zatáčkou. Celou dobu se klouček pevně drží babiččiny ruky, cupitá vedle ní, ale stejně se nepřestává dívat přes rameno na kamion.

Celou dobu jsem vzpomínal na chvíle, kdy naši kluci byli malí a s přesně takovýma kukadlama seděli za volantem a „řídili“ sanitku. 🙂

Co je větší radost, než udělat dětské oči šťastné?

Hezký den 🙂

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice z mobilu, zápisky truckera se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s