Proč mít dvatisícetřistaosmdesátdevět přátel?

„Kde?“
„Co kde?“
„Mít dvatisícetřistaosmdesátdevět přátel?“
„Na sociální síti?“
„To jde?“
„Ano i ne.“

Facebook, Google+ a Twitter, každá z těchto sociálních sítí přistupuje k přátelství jinak.
Facebook – aby jste mohli s někým sdílet svoje zápisky, musíte ho požádat o „přátelství“. Oslovený se rozhodne, jestli vaši nabídku přijme, nebo ne. Při vzájemném přátelství si pak „přítele“ můžete přidat do některé, vámi, vytvořené skupiny. Publikované příspěvky pak lze zobrazit jen určité skupině, nebo všem. Když se „kladné“ odezvy nedočkáte, není nic ztraceno. Tedy pokud má oslovený, kterého jste žádali o přátelství, ve svém nastavení aktivovanou možnost „Sledování“. Pak už vám nic nebrání jej „aspoň“ sledovat. 🙂
Twitter – tato sociální síť se vyznačuje tím, že sledujete toho, koho chcete. A vás sleduje ten, kdo chce. Vaše „tweety“ uvidí všichni, kdo si vás přidali mezi své přátele. Zobrazení „tweetů“ není možno nijak ovlivnit. Své „followings“, ty co sledujete, lze rozdělit do „Listů“, neboli skupin. Čtení jejich „twettů“ je pak pro vás jednodušší, než sledovat celou #timeline, kde se scházejí „tweety“ všech, které sledujete, na jedné hromadě.
Google+ – je to taková kombinace obou předchozích sítí. Stejně jako u Twitteru, není potřeba žádat o potvrzení přátelství. Sledujete toho, koho chcete. Stejně jako u Facebooku, uživatele, které sledujete, můžete rozdělit do skupin „kruhů“ a podle obsahu příspěvku, rozhodnout, komu bude zobrazen. Také zde je (i není) možné vzájemné sledování.

Takže, proč mít „dvatisícetřistaosmdesátdevět“ přátel? Protože doufáte, že vás těchto „dvatisícetřistaosmdesátdevět“ přátel bude také sledovat? Omyl, to se nikdy nestane! Ale hlavně, jak může někdo těchto „dvatisícetřistaosmdesátdevět“ uživatelů nazvat přáteli? Kolik z nich je jich opravdu přáteli? Kolik z nich znáte osobně? S kolika z nich jste se někdy setkali „z očí do očí“? Nebo přítelem nazýváte každého, kdo sdílí vaše názory?

A je vůbec reálné tolik „přátel“ sledovat? Odpověď je jednoduchá – není! 😮 Když by každý jeden „postnul“ denně dva příspěvky, a je jedno na jaké sítí, je to necelých 5000 zápisků. Je reálné tolik příspěvků přečíst? Jestliže ANO, nic jiného už asi za celý den neuděláte. Jestliže NE, proč tedy takový počet lidí sledujete? Při čtení takového objemu zpráv, se nelze soustředit na žádnou jinou činnost. Mnohdy smysluplnější. 😉

Takže, proč mít „dvatisícetřistaosmdesátdevět“? Snad jen z důvodu, aby se na vás obrátila pozornost různých robotů, spambotů a jiných „existencí“, kteří sbírají „přátele“, aby je posléze zasypali „kvalitní“ reklamou. 😮

Ale jaké množství „přátel“ pro sledování je přijatelné? Pro každého je takové číslo individuální. Určitě si mezi přátele zařadíte lidi, se kterými si máte co říct. Nemusíte je hned znát osobně, ale máte podobné zájmy, názory, aktivity. Osobní setkání může přijít později. 😉 Pak také sledujte uživatele, kteří vám mohou nabídnout určitou „přidanou“ hodnotu. A vlastně, rozhodněte se sami, koho budete sledovat, co vám budu radit. 🙂

Koho sleduješ, takovou #timeline máš! A je jedno, jestli na Facebooku, Twitteru nebo Google+. 😀

Hezký den 🙂

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice zamyšlení se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s