Mám rád vesnické silničky

Čas od času se mi poštěstí, jet do firmy (firmičky), která svůj výrobní, nebo skladový areál nemá poblíž hlavních silničních tahů, nebo ve velkých průmyslových areálech. V zimě je to peklo, ale na jaře, přes léto a do konce „babího“ léta, je to nádhera. Všechno je v rozpuku, všechno kvete, všude to voní, stromy se zelenají, na loukách kvete kvítí, slunce krásně svítí. 🙂

Proplétám se silničkami II. a III. třídy. Ty nižší třídy jsou široké, tak akorát na dvě osobní auta. Když jede „něco“ širšího, je to problém. Ale stačí trocha ohleduplnosti a vejdeme se oba. Dokonce se na vás protijedoucí řidič i usměje a zamává. Určitě někdo namítne, že na tyto silnice nákladní doprava nepatří. Určitě sem nepatří tranzitní doprava. Ale jsou situace, kdy sem kamion prostě musí. Ať už z důvodu přepravy zásilky s vyšší hmotností, nebo když je složena z více položek.

2013-07-26 14.48.41ilustrační foto

Projíždím vesničky, kde ve všední den „chcíp pes“. Nechci tím nikoho urazit, vesnice jsou prostě prázdné. Kdysi měla každá vesnice hospodu, fotbalové hřiště, konzum (prodejnu), ty větší národní výbor, zdravotní středisko, poštu a někdy i kino. Dnes? Dnes jsou „starousedlíci“ nuceni za prací dojíždět do bližších i vzdálenějších míst, kde ještě nějaká výroba je. Jsou vděčni za vietnamského prodavače, který každý den dováží do vesnice základní suroviny.

Jedu skrz les, který v těchto dnech krásně chladí. I přes okno je cítit, jak se najednou změní teplota, vlhkost i vůně vzduchu. Když mohu a je možnost, zastavím a jdu se do lesa … nadýchat. Miluju vůni letního lesa. Je cítit teplo, lesní vlhko a někdy i houby. Ten, kdo celý rok žije ve městě, neví, co je to lesní vůně. I když ve městě les je, takhle nikdy nevoní. 😦

Projíždím kolem potoků, řek, rybníků a hasičských nádrží. Existují ještě hasičské nádrže? Každá vesnice měla nějakou „louži“, odkud v případě požáru sbor místních dobrovolných hasičů (požárníků), čerpal vodu do svých cisteren, aby za mohutného povzbuzování přihlížejících, bojoval s požárem. Po zdolání, ať už úspěšném, nebo neúspěšném, se všichni sešli v místní hospodě a pořádně to zapili.

Když zabloudím a ani chytrá Nokia navigace, nebo GoogleMaps (bez signálu Vodafone) nepomohou, nezbývá, než požádat „bodrého“ místního obyvatele o radu. Nikdy neodmítnou, i když sami nevědí. „Jeďte do další vesnice a zeptejte se Mařeny, ta ví všechno.“ Dobrá rada na zlato. 🙂 Ve městě si vás nikdo nevšimne. Ještě na vás zavolají ochránce pořádku, že blokujete silnici.

Po příjezdu do firmičky na vás dýchne domácí atmosféra. Ve většině případů jsou odesilatelem informováni, kdy bude zboží doručeno a už netrpělivě čekají. Jsou odkázáni na přísun materiálu pro svoji výrobu. A když jim případně zavoláte, že bloudíte, jsou ochotni vám přijet naproti. Nic není problém, všechno lze vyřešit. Přiměřeně (vzhledem k okolnostem) rychle a hlavně s úsměvem. Ten je kolikrát větší odměnou, než dobře odvedená práce. A když se to spojí, víte, že jste někomu pomohli a udělali radost. Vy jemu, on vám. Mám radost, když má zákazník radost.

Hezký den 🙂

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s