Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí!

Na depu v Modleticích, jsme byli čtyři posádky. Čtyři řidiči na denní, čtyři na noční směnu. Tzn. celkem osm tras. Každý týden jedna linka. Než jsem se dostal na první linku, trvalo to osm týdnů. Když měl někdo dovolenou, stalo se, že jsem se na jednu linku dostal třeba až po 4-6 měsících. Stávalo se, že se změnilo celé osazenstvo skladu ve firmě, kam jsem jezdil.

V Měšicích jsme jen dvě posádky. Takže jen čtyři trasy a „kolotoč“ tras se vystřídá během jednoho měsíce. Jeden by si pomyslel, že si skladníci budou tento „kolotoč“ pamatovat. Zejména, když se s jednou dvojicí řidičů točí jedna skupina skladníků. Žádný z nich tam není „první týden“.

Ještě v pátek odpoledne, když jsem přišel do práce, se mě dispečer ptal, jestli v pondělí pojedu se zbožím do OBI Prosek, nebo do Mladé Boleslavi. Podle pořadí mám zavážet OBI Prosek. Dispečerka, která má na starosti svoz zboží od zákazníka, mi říká, že už mi na pondělí připravila svozy právě z OBI Prosek. Počítám s tím, že budu jezdit „kolem komína“.

Ráno přijdu do práce, vyzvednu klíče od auta a jdu se podívat, kolik zboží je do OBI a co se k němu bude „dokládat“. Cestou přes halu mne zastaví dispečer, že je potřeba pohnout s balíkovým návěsem, že brigádníci nemohou vykládat. Ptám se po druhém řidiči, který měl přijít jako první a toto udělat. Sice jsem si všiml, že klíče od jeho auta byli na dispečinku. Že prý ještě nepřišel.

Co mi zbývá, jdu pro jeho klíče a jdu na balíkovou halu, pohnout s autem. Brigádníci, kteří vykládají návěsy, jsou šílení. Šlo otevřít pouze jedny vrata, pás nelze vsunout do návěsu a oni musí nosit balíky a složitě je ukládat na vykládací pás. Jejich práce je fyzicky namáhavá, tak proč jim ještě dělat další překážky? Posouvám soupravu, aby mohli otevřít i druhou polovinu vrat. Vracím klíče na dispečink a jdu zjišťovat, kam pojedu.

Zjišťuji, že skladníci již nakládají zboží do návěsu. Aspoň brzo odjedu a budu mít více času na vykládku. Jaké je moje překvapení, když zjišťuji, že do mého návěsu je nakládáno zboží pro OBI Mladá Boleslav. Říkám dispečerovi, že moje linka je tento týden OBI Prosek. Jeho odpověď mě dostala. „Vidím návěs, v něm tahač, druhý nikde, tak jsem řekl skladníkům, ať do něho naloží Mladou Boleslav.“ Beru ho ven na rampu a ukazuju mu druhý návěs, který stojí o dvě rampy dál. „Njn“, je jeho odpověď. Jenže ani dispečer není na depu „první týden“.

Máme si tedy vyměnit návěsy. Jdu se podívat na dispečink, jak je to se svozy. Už tam mám připravené objednávky z OBI Mladá Boleslavi. Je to jasné, jedu do „Bolky“! Vracím se na sklad a říkám dispečerovi: „Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Jedu do Boleslavi, Vláďa má smůlu, měl tu být ráno, mohl vás na to upozornit.

Jdu si na dispečink pro Roll kartu a Objednávky přepravy. Ve dveřích se objevuje Vláďa, tak mu říkám, jak se věci mají. Má smůlu, neměl myslet, měl jednat. On pojede dvě točky, já jen jednu a případně cestou zpátky nějaký svoz. Jenže jsem netušil, že výhra není potvrzena, dokud utkání neskončí. Stejně jsem to byl nakonec já, kdo šel z práce poslední. Vláďa si odjel svá dvě kola a mohl jít domu.

Já jsem po návratu z Boleslavi ještě naložil prázdné EUR palety. Vezl jsem je do Campingazu a rovnou tam i nakládal svoz. Stejně je to zajímavé. Ať jedu do Boleslavi, nebo na Prosek, stejně končím v Campingazu. A když ne tam, tak v Ivaru. To jsou takové moje odpolední „jistoty“. Ale už jsem si zvykl, tak mi to nevadí. Každá hodina navíc znamená koruny navíc. 🙂

Ale platí tedy: „Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí!“? 😮

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice zápisky truckera se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s